|
|
Vojenský újezd jako determinant populačního vývoje daného mikroregionu
Kusovská, Marie ; Šídlo, Luděk (vedoucí práce) ; Fialová, Ludmila (oponent)
Vojenský újezd jako determinant populačního vývoje daného mikroregionu Marie Kusovská Abstrakt Práce se zabývá vojenským újezdem jako specifickým faktorem populačního vývoje mikroregionu. Jejím cílem je popsat a prokázat rozdílný vliv existujících a zrušených vojenských újezdů na demografické chování obyvatelstva obcí, ležících v těsném zázemí újezdů. Analýza probíhá v období 1995-2010 a zahrnuje pět současných vojenských újezdů: Boletice, Brdy, Březina, Hradiště a Libavá a tří zrušené: Mladá (dnešní obec Milovice), Ralsko a Dobrá Voda. Práce zkoumá vývoj počtu a struktury obyvatel, přirozený a mechanický pohyb obyvatelstva, včetně analýzy směrů migrací. Dochází ke zjištění, že obce Milovice a Ralsko se výrazně odlišují od ostatních území mladou věkovou strukturou, vysokou úrovní úhrnné plodnosti a intenzitou imigrace. V úrovni úmrtnosti nebyly vysledovány významné rozdíly. Ukazuje se tedy, že vojenský újezd lze považovat za determinant populačního vývoje daného mikroregionu, nicméně velmi záleží na způsobu vojenského využití újezdu a v případě zrušení také na budoucím civilním využití.
|
|
|
Pentecostalism among Czech and Slovak Roma: The religiosity of Roma and the practices of inclusion of the Roma in the brotherhood in salvation. Autonomy and Conversions among Roma in Márov
Ripka, Štěpán ; Abu Ghosh, Yasar (vedoucí práce) ; Hrustič, Tomáš (oponent) ; Ukah, Asonzeh (oponent)
Cílem mé práce je diskutovat možnosti užití konceptu autonomie při studiu konverzí Romů k charismatickému/letničnímu křesťanství. V tomto poli se v poslední době prosazovaly koncepty empowermentu (zplnomocňování) či sociální inkluze, ale chyběla kritická reflexe otázek způsobů vládnutí a útlaku. Vycházím z teze Patricka Williamse (1987; 1991; 1993a), podle kterého francouzští Romové, kteří konvertovali k letničnímu hnutí, dosáhli autonomie (nebo alespoň pocitu autonomie), jež jim dovolovala přehlížet roli strukturálních faktorů a jiných lidí v jejich vlastním jednání. Na případové studii etnografického výzkumu romské charismatického sboru v Západních Čechách rozvíjím koncept autonomie skrze konverzi. Hlavní teoretická inovace mé práce pochází z morální filosofie, především z Christmanovy teorie autonomie (utlačovaných) (2014). Christman definuje autonomii jako reflexivní potvrzování zvolené praktické identity, života, který "stojí za to žít". Příběh, který misionáři v Márově, místě mého terénního výzkumu, dávali do popředí, byl o Romech, kteří se z pasáků a prodejců drog stali křesťany. Empirická realita a narativy změny však na takto jednoduchý popis radikální změny skrze náboženství vrhají stín pochybnosti. Na základě podrobného rozboru konverze muže závislého na drogách tvrdím, že konvertité...
|
|
|
"Východní Evropa" na mentální mapě anglicky píšícího cestovatele od 16. - 18. stol.
Radiměřská, Božena ; Klusáková, Luďa (vedoucí práce) ; Kubeš, Jiří (oponent) ; Křížová, Markéta (oponent)
"Východní Evropa" na mentální mapě anglicky píšícího cestovatele od 16. - 18. stol. Abstrakt Cílem dizertační práce je analýza a interpretace textů raně-novověkých cestopisů vybraných anglických/britských autorů cestujících přes geografický prostor (středo)východní Evropy. Výsledkem je rekonstrukce mentálních map cestovatelů podle zvolené typologie (obchodníci, profesionálové, intelektuálové, duchovní a ženy) se zvláštním zřetelem k reprezentaci skutečností na okraji zájmu a pozornosti, k tzv. obrazům marginality (nepohodlí a nebezpečí, nevzdělanosti a zaostalosti, přehnanosti a pompéznosti, zašlé slávy a lamentace, zpustlosti a krásy). Základní prameny tvoří patnáct vybraných cestopisů, které jsou čteny a interpretovány diskurzivně, tedy je jim rozuměno v kontextu vývoje žánru a v širších kulturně historických souvislostech. Zastřešujícím konceptem celé práce je mentální mapa: imaginární reprezentace prostoru, nástroj kulturní orientace a sebeidentifikace. Rekonstrukce mentálních map se provádí pomocí: 1) definice subjektu, cestovatele a jeho představení v rámci typologických kategorií; 2) rekonstrukce orientačních bodů - center; 3) rekonstrukce obrazů marginality; 4) závěrečné syntézy. Pozornost je zaměřena na to, čemu bylo v textech věnováno nejvíce prostoru (orientační body), na způsob hodnocení a...
|
|
|
Pentecostalism among Czech and Slovak Roma: The religiosity of Roma and the practices of inclusion of the Roma in the brotherhood in salvation. Autonomy and Conversions among Roma in Márov
Ripka, Štěpán ; Abu Ghosh, Yasar (vedoucí práce) ; Hrustič, Tomáš (oponent) ; Ukah, Asonzeh (oponent)
Cílem mé práce je diskutovat možnosti užití konceptu autonomie při studiu konverzí Romů k charismatickému/letničnímu křesťanství. V tomto poli se v poslední době prosazovaly koncepty empowermentu (zplnomocňování) či sociální inkluze, ale chyběla kritická reflexe otázek způsobů vládnutí a útlaku. Vycházím z teze Patricka Williamse (1987; 1991; 1993a), podle kterého francouzští Romové, kteří konvertovali k letničnímu hnutí, dosáhli autonomie (nebo alespoň pocitu autonomie), jež jim dovolovala přehlížet roli strukturálních faktorů a jiných lidí v jejich vlastním jednání. Na případové studii etnografického výzkumu romské charismatického sboru v Západních Čechách rozvíjím koncept autonomie skrze konverzi. Hlavní teoretická inovace mé práce pochází z morální filosofie, především z Christmanovy teorie autonomie (utlačovaných) (2014). Christman definuje autonomii jako reflexivní potvrzování zvolené praktické identity, života, který "stojí za to žít". Příběh, který misionáři v Márově, místě mého terénního výzkumu, dávali do popředí, byl o Romech, kteří se z pasáků a prodejců drog stali křesťany. Empirická realita a narativy změny však na takto jednoduchý popis radikální změny skrze náboženství vrhají stín pochybnosti. Na základě podrobného rozboru konverze muže závislého na drogách tvrdím, že konvertité...
|
|
|
Změny krajiny v zázemí vybraných vojenských újezdů v Čechách od poloviny 19. století
Hájek, Filip ; Chromý, Pavel (vedoucí práce) ; Jančák, Vít (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá dlouhodobými změnami krajiny v zázemí vybraných vojenských újezdů v Čechách Brdy a Hradiště. Konkrétně se v těchto územích zaměřuje na změny ve využití ploch od poloviny 19. století do současnosti. Jejím hlavním cílem je vypátrat, zda a případně do jaké míry vojenský újezd ovlivňuje změny ve využití ploch jejich charakter a intenzitu ve svém zázemí. První část práce je věnována obecným východiskům spojeným s klíčovými okruhy/pojmy, s nimiž je dále pracováno (krajina, polarizace prostoru a vojenské újezdy). Jejím metodickým základem je rešerše a diskuse literatury a zdrojů. Ve druhé části je pozornost soustředěna na vymezení a charakteristiku obou zájmových území. Třetí část práce vychází z poznatků předchozích dvou a zabývá se samotným výzkumem změn ve využití ploch v zájmových územích. Výzkum kvantitativního charakteru je založen na využití statistických údajů databáze LUCC Czechia, které byly dále statisticky zpracovávány a hodnoceny. V závěru práce je na základě výsledků třetí části diskutován možný vliv vojenského újezdu na změny ve využití ploch v zázemí. Klíčová slova: krajina změny krajiny využití ploch polarizace prostoru periferie marginalita vojenský újezd
|
|
|
Vojenský újezd jako determinant populačního vývoje daného mikroregionu
Kusovská, Marie ; Šídlo, Luděk (vedoucí práce) ; Fialová, Ludmila (oponent)
Vojenský újezd jako determinant populačního vývoje daného mikroregionu Marie Kusovská Abstrakt Práce se zabývá vojenským újezdem jako specifickým faktorem populačního vývoje mikroregionu. Jejím cílem je popsat a prokázat rozdílný vliv existujících a zrušených vojenských újezdů na demografické chování obyvatelstva obcí, ležících v těsném zázemí újezdů. Analýza probíhá v období 1995-2010 a zahrnuje pět současných vojenských újezdů: Boletice, Brdy, Březina, Hradiště a Libavá a tří zrušené: Mladá (dnešní obec Milovice), Ralsko a Dobrá Voda. Práce zkoumá vývoj počtu a struktury obyvatel, přirozený a mechanický pohyb obyvatelstva, včetně analýzy směrů migrací. Dochází ke zjištění, že obce Milovice a Ralsko se výrazně odlišují od ostatních území mladou věkovou strukturou, vysokou úrovní úhrnné plodnosti a intenzitou imigrace. V úrovni úmrtnosti nebyly vysledovány významné rozdíly. Ukazuje se tedy, že vojenský újezd lze považovat za determinant populačního vývoje daného mikroregionu, nicméně velmi záleží na způsobu vojenského využití újezdu a v případě zrušení také na budoucím civilním využití.
|
host ::
RSS.